17.05.2010 | Cindi | | | Přečteno 360x

    Možná si ani neuvědomujeme jak moc má chorvatský a český národ společného. Kdysi dávno jsme se ve škole učili o příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Možná už to řada z nás zapoměla, ale tvůrcem nejstaršího slovanského písma je právě soluňský filozof Konstantin, který později přijal jméno Cyril, a přišel se svým bratrem Metodějem roku 863 na území Velkomoravské říše. A právě tento Konstantin-Cyril vytvořil písmo hlaholici. Oba bratři přišli na pozvání moravského knížete Rostislava z politických důvodů, aby šířili křesťanství mezi západními Slovany. Toto pozvání z byzantské říše bylo veskrze praktické, protože naše knížata se obávala vlivu francké říše ! a postupné germanizace našeho území.      Konstantin použil běžné malé řecké písmo a doplnil hebrejsko – samuritskými znaky. Do staroslavěnského jazyka přeložil část bible a náboženské knihy. Hlaholice měla dvě formy: okrouhlou a hranatou. Okrouhlý typ je starší formou. Hranatý typ je používán na území Chorvatska. Písmo bylo velmi složité, mělo 33 znaků a na našem uzemí se udrželo do konce 11. století, poté postupně nabývala na váze latinka.          Glagolati znamená ve staroslověnštině hovořiti, glagol slovo. V polovině 13. století udělil papež Inocenc IV. Chorvatům ojedinělé privilegium užívat v liturgii vlastní jazyk a písmo, a tímto jazykem byla právě hlaholice.        Dodnes můžeme v určitých kostelech spatřit bohoslužbu ve staroslavěnském jazyce, např. na ostrůvku Košljun v punátské zátoce na Krku nebo v městečku Cres na stejnojmenném ostrově. Většinou se tato bohoslužba zachovala ve františkánských klášterech. Hlaholské památky můžeme najít především v oblasti Kvarneru a Kvarnerských ostrovů, mezi nejznámější patří Baščanská ploča, z roku 1100, tato deska má rozměry 197x 99 cm, byla nalezena v kostelíku sv. Lucie v Jurandvoru, v blízkosti města bašky na Krku. Tato obrovská deska je vlastně darovací listina, písemně je stvrzen dar krále Zvonimíra místním benediktýnům.

Připojená fotogalerie