26.08.2011 | Martina | | | Přečteno 379x

             Montenegro - úžasná malá zemička na samém konci chorvatského pobřeží, přilepená k Albánii. I ten kratinký kousek pobřeží však stojí za to vidět. To se splnilo i naší rodině díky CK Vítkovice Tours. Nezapomenutelný zážitek je na světě. Nepohodlí předlouhé cesty autem (1400 km) bohatě vyvážily nevšední okamžiky, které jsme tam prožili. Starobylý Kotor se uličkami úzkými jak nit, pulsující Tivat, který ani na vteřinu neutichne a bzučí jako přeplněný úl v kteroukoliv denní i noční dobu a úchvatná Budva, posazená na úpatí rozklaného pohoří. na dohled od ostrůvku Svatý Štefan, který tvoří pomyslnou třešničku na dortíku zvaném Montenegro.             Ale sebelepší popis nevykreslí dokonalost těchto míst, je potřeba to zažít na vlastní kůži. To, proč jsem se odhodlala sepsat tento příspěvek, má jiný důvod. Při návštěvě Budvy, která v sezóně praská ve švech, ostatně jako většina přímořských letovisek, je opravdu obtížné najít místo k zaparkování. Nám se to povedlo napoprvé, a to kupodivu co by kamenem dohodil od pevnosti Stari Grad. Stejně jako na většině míst v České republice, parkování jsme uhradili pomocí automatu. Unešeni atmosférou jsme se procházeli a obdivovali kouzlo tohoto města. Když se přiblížila hodina odjezdu, odebrali jsme se k našemu vozu podél přístavu, když jsme byli osloveni vodním taxikářem, zda si nechceme udělat výlet k ostrovu Svatý Štefan. Přemluvit nás nedalo žádnou práci. Řádně jsme se vyptali, jak dlouho bude projížďka trvat a domluvili se, že dojdeme prodloužit parkovné a výletu nebude nic bránit.             Tak se také stalo. Vrátili jsme se zpět k bárce a vyrazili na volné moře. Po cestě nám Boat Taxi anglicky vysvětlil, že nás na 10 min zanechá na blízkém ostrůvku, odkud odveze zpět na pevninu jiného návštěvníka a obratem se pro nás vrátí. Zdržení bude nepatrné. Nadšeně jsme souhlasili a uvítali možnost prohlédnout si další místo, které by nám jinak zůstalo skryto. K našemu nemalému překvapení se vše odehrálo úplně jinak. Na ostrůvek jsme dorazili, všechno fajn, fotoaparát cvakal o sto šest a v určený čas jsme se vraceli zpět k molu a úžasem oněměli. Náš najatý taxík mizel právě ve vlnkách s úplně jinými lidmi na palubě. Nechápavě jsme na sebe zírali a čas pádil jako zběsilý. Nakonec jsme se rozhodli pro náhradní řešení a naskákali na jinou loďku, abychom se stihli včas vrátit.Jen co jsme odrazili od břehu, naše původní bárka se odněkud z dáli vynořila a my jsme byli vyšťoucháni zpět na pevninu a tak nějak nenápadně donuceni, zřejmě smyslem pro povinnost, přestoupit na naše původní plavidlo.             Domluvený výlet k břehům Svatého Štefana tedy konečně započal. manžel sice vyjádřil nemalé obavy, že nám, právě propadlo parkovné, ale uklidněn mým ujištěním, že tady to musí být běžné a s malým zpožděním se tu jistě počítá, nikdo se nebude půl hodinkou zabývat, začal si užíval středomořského klimatu na plné obrátky. Nádherný výhled, voňavé moře a kouzlo okamžiku zklidnilo naše lehoučce pocuchané nervíky a i já už jsem pomalu zapomněla na prvotní panický nápad do Budvy z nedalekého ostrůvku doplavat s fotoaparátem přivázaným na hlavě. Slabá čtvrthodinka a před námi se zjevil zlatý kříž , který už z dálky avizuje posvátnost malého ostrova Svatý Štefan. Přesně v tu chvíli se nám jak na potvoru vybila baterie ve fotoaparátu.             Ostrov jsme přefrčeli kolem dokola, okoukli a bez zastávky jsme chtěli zpátky, nějak nám to trochu pokazilo dojem, že nebudeme mít ani jeden obrázek. Moudra našeho pubertálního syna tomu nasadila korunu. Řádově za půl hodinky jsme přistáli a s díky opustili taxikářovu bárku. Jaké však bylo naše překvapení, když na místě, kde jsme původně zanechali manželova mazlíka, bylo úplně cizí auto. Ještě teď, když to píšu, vstávají mi hrůzou vlasy na hlavě. 1500 km od domova, v zemi kde nám rozumí každé páté slovo, se lámanou angličtinou domlouvejte, že nám ukradli auto!!!! Můj jinak milý a příjemný manžel zuřil jak tajfun v Tichomoří a béžový vzteky pobíhal sem tam po nábřeží jako smyslů zbavený.  Ani mě nebylo nijak zvlášť do smíchu. Až náš vnímavý synek nám sdělil, že se tam motá celou dobu odtahovka a že nám ho taky mohli prostě a jednoduše jen odtáhnout. Poučeni turistickým průvodcem, kde se píše, že policista je přítel a v případě nouze se na něj  můžeš se vším obrátit, vystresovaná do béžova svým právem nadávajícím manželem, vrhla jsem se na krk prvnímu uniformovanému strážníkovi  poblíž. S vykulenýma očima se snažil lapit alespoň nějaký záchytný bod z vodopádu slov, který se řinul z mých úst v hysterické snaze vysvětlit, že jsme přišli o auto. Nakonec s odevzdaným výrazem špitnul ! No understant". a já pochopila že tudy cesta nevede. Pak už to šlo ráz na ráz. Jednou holou anglickou větou jsem mu sdělila, že máme problém s vozem a v tu ránu bylo jasno. Pochopil ihned a nasměroval nás k odstavnému parkovišti vzdálenému asi 400 m. S šibalským úsměvem přátelsky poplácával manžela po rameni a vesele se smál. Tehdy jsem umřela málem podruhé. V duchu jsem se modlila, hlavně ať  tomu policistovi nic neudělá!!  Nikdo netuší jak posvátná plechová kráva je auto pro mého drahého chotě. Při představě, že ho naložili nějací šmoulové a dotkli se nešetrně jeho zlatistého laku a ten došel k úhoně....,  byl by schopen vraždit. Pro ostatní dobrá zpráva, že autu jsme na stopě, pro něj byla horší než jobova zvěst.             Auto jsme našli, zaplatili 20 Euro pokutu, a ihned došlo k podrobnému ohledání. Naštěstí to nakonec všechno dobře dopadlo. Když ustoupilo napětí z prožitého traumatu a postupně se nám všem vrátila barva do vybledlých tváří a krev do mozku, začalo  nám všechno pomalu docházet . Odtažení vozu nemělo s místní policií co dělat, doklad, který nám vystavili byl od jakési místní firmy, potutelné úsměvy lodního taxikáře a jeho dotaz na to kde parkujeme a jestli nebudeme mít problém, podivný telefonát z lodi, když jsme odrazili. Všechno to do sebe krásně zapadlo. Z ostrova se bez lodi nevrátíte a Váš osud je v tu chvíli do slova a do písmene v  rukou. Takže pro další turisty dobrá rada na závěr. Pokud se necháte uchvátit lodním taxikářem, zabezpečte své vozítko na parkovišti na řádně dlouhou dobu a počítejte s nečekaným.             Přeji mnoho krásných zážitků a doufám, že alespoň někoho uchráním  před podobným adrenalinovým zážitkem.

Připojená fotogalerie

Stari Grad

Lodní taxikář

Budva z moře

Sveti Stefan z dálky :-)

Pohled na moře

Starobylá zákoutí