Chorvatská republika (Republika Hrvatska) se rozkládá na ploše 56 594 km2. V zemi žije asi 4, 5 obyvatel, z toho Chorvati představují asi 80%.
Po celé Evropě však žije dalších několik miliónů Chorvatů. Podle odhadů žije mimo Chorvatsko 3 až 5 miliónů.
Hlavním městem je Záhřeb s 1 mil. obyv.
Chorvatsko hraničí se Slovinskem, Maďarskem, Srbskem, Bosnou a Hercegovinou a Černou Horou, při mořské hranici s Itálií, Slovinskem a Černou Horou.
Chorvatsko je rozděleno do 21 krajů. Úředním jazykem je chorvatština, která se píše latinkou.
Na území Chorvatské republiky žijí dále tyto menšiny: Srbové , Bosňáci, Slovinci, Italové, Češi, Slováci, Maďaři.
-
l. leden - Nový rok
-
Velikonoční neděle a pondělí (pohyblivé)
-
l. květen - Svátek práce
-
Boží tělo (pohyblivý)
-
30. květen - Den Chorvatského sněmu (pracovní den)
-
22. červen - Den boje proti fašismu
-
25.červen - Den státnosti Republiky Chorvatsko
-
5. srpen - Den vítězství a díkůvzdání vlasti
-
15. srpen - Nanebevzetí Panny Marie
-
8. říjen - Den nezávislosti (pracovní den)
-
1. listopad - Všech svatých - Památka zesnulých
-
25. a 26. prosinec - vánoční svátky
1918 Chorvati přistoupili k jednotnému jihoslovanskému státu - Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Kraljevina Srba, Hrvata i Slovenaca), později přejmenovanému na Království Jugoslávie (Kraljevina Jugoslavija); značná část dalmatského území připadla Itálii (Istrie až ke Rijece, některé ostrovy, Zadar)
1918 - 1941 srbská hegemonie v novém státě, porušování etnických a občanských práv ostatních národů Jugoslávie srbským vedením, s tím růst antagonismu mezi jihoslovanskými národy, zejména mezi Chorvaty a Srby
1941 kapitulace Jugoslávie, její obsazení Němci a Italy. Jugoslávie rozdělena do 9 celků, z nichž největší byl tzv. Nezávislý stát Chorvatsko (Nezavisna držaava Hrvatska), k němuž patřila i téměř celá Bosna a Hercegovina a Srijem, v čele stál ustašovský vůdce Ante Paveli c (Ustaša byla fašistická chorvatská organizace, neblaze proslulá svým působením za 2. světové války na území Nezávislého stáu Chorvatsko proti Srbům, její členové se nazývali ustašovci)
1941 vznik jugoslávského partyzánského hnutí v čele s Chorvatem J. Brozem-Tito, které postupně dobylo celé území obsazené Jugoslávie
1945 vyhlášena Federativní lidová republika Jugoslávie (Federativna narodna republika Jugoslavija), jejíž součástí byla i svazová republika Chorvatsko (včetně Dalmácie, Istrie a jadranských ostrovů)
1971 vznik nacionálně-liberálního hnutí v Chorvatsku
1989 vznik nekomunistických politických stran
1990 první volby v Chorvatsku za účasti více politických stran, 22. 12. 1990 první ústava, počátek separatistického hnutí chorvatských Srbů
25. 6. 1991 Chorvatsko vyhlásilo úplnou nezávislost a suverenitu, vypuknutí ozbrojeného konfliktu mezi tzv. krajinskými Srby (viz shora text o vojenské hranici), podporovanými bývalou Jugoslávskou lidovou armádou, a Chorvaty