V porovnání s Českou republikou nejsou chorvatské řeky příliš dlouhé. Většina z nich pramení ve vápencových horských oblastech. Než se vlijí do Jadranu, překonávají velké výškové rozdíly. Obdivovat proto můžete na všech vodních tocích peřeje, kaňony a vodopády. Chorvatsko řeky je velmi vyhledávané vodáky z celé Evropy. Ne všechny řeky jsou však splavné a vhodné pro vodní sporty.

Podívejte se na nejznámější chorvatské řeky:

Cetina (přes 100 km)

Krka (národní park)

Neretva (na chorvatském území asi 20 km)

 

Zrmanja (přes 60 km)

Jezera patří v Chorvatsko vedle Jadranu a hor k dalším turistickým lákadlům. Mají význam jako zásobárny pitné vody a samozřejmě také coby malebný přírodní úkaz. Nejvíce navštěvovaná jsou Vranská jezera na Cresu a v Severní Dalmácii. Na své si tu vedle obdivovatelů přírody přijdou rybáři a ornitologové. Neméně vyhledávaná jsou také Bačinská jezera. Jezera jsou většinou součástí národních parků, na některých z nich však můžete rovněž provozovat vodní sporty.

 

Bezesportu největším „tahákem“ jsou však Plitvická jezera, která jsou již 30 zařazena do Světového dědictví UNESCO. Na rozloze téměř 30 000 hektarů se setkáte s mnoha jeskyněmi, vodopády a všemi typy lesů

 

Poměrně velkou část chorvatského území tvoří vápencová pohoří. Jejich nedílnou součástí jsou jeskyně a další krasové jevy jako jsou skalní mosty či propasti. V tomto ohledu byste jen stěží našli zemi, která toho může nabídnout více. Chorvatsko krasové jevy a výlety do vápencových oblastí země vůbec, patří mezi největší lákadla pro turisty.

 

Proslulé jsou zejména Cerovacké jeskyně, které leží asi 65 km od města Zadar. Stezka pro turisty je dlouhá asi 1, 5 km. Určitě se vyplatí tyto jeskyně navštívit. Na celé trase můžete obdivovat krápníkovou výzdobu.

 

Stejné kouzlo mají Jeskyně Manita, které se nacházejí v národním parku Paklenica. Jejich rozloha je poměrně malá, hlavní síň (dlouhá přes 170 m) je však impozantní.

 

Pokud se vydáte z pevniny na ostrov Biševo, budete se moci kochat Biševskou modrou jeskyní. Název jeskyně má své opodstatnění, vnitřek jeskyně má skutečně modrý odstín. Dobrodružný je i vstup do 36 m dlouhé jeskyně – dostanete se sem pouze na člunu, a to jen za příznivého počasí.

 

Dračí jeskyně jsou opět chloubou dalšího z chorvatských ostrovů, a to Brače. U vstupu do jeskyně vás přivítá vytesaný drak. Uvnitř můžete obdivovat zbytek starobylého kostelíka.

 

 

Díky mnoha vápencovým pohořím se může Chorvatsko pasovat na světovou velmoc, co se týká počtu propastí. Na celém území byste jich našili mnoho set. Většina z propastí je pro běžného turistu nedosažitelná. Jistě se ale vyplatí vydat se alespoň k jícnu propasti.

 

Zde jsou pro zajímavost tři nejhlubší propasti Chorvatska:

 

-         Lukina jama (bezmála 1400 m) – patří do první desítky nejhlubších propastí na světě

-         Slovačka jama (cca 1300m)

-         Stará škola (576 m)

 

 

Chorvatsko podnebí je podobné tomu českému v rozdílech mezi zimními a letními teplotami. Zima je však v Chorvatsku velmi mírná a i jen mírné mrazy jsou zde považovány málem za raritu. Průměrná teplota v zimních měsících se pohybuje kolem 5 stupňů Celsia. Nejnižší teploty jsou díky blízkosti Alp na severu země. Naopak na ostrovech jsou teploty nejvyšší.

 

Léto je v některých částech Chorvatsko opravdu horké. Vyplatí se proto strávit dovolenou na ostrovech, kde jsou teploty vždy příjemnější než na pevnině.

 

Za nejteplejší měsíc je všeobecně považován červenec, kdy je např. v okolí Splitu naměřená průměrná teplota kolem 25 stupňů Celsia.

 

Chorvatsko podnebí přeje dovolené od května do října. V podstatě celých šest měsíců je možné se v Jadranu bez problémů koupat. V květnu a říjnu je však moře přeci jen o pár stupňů chladnější. Přesto nemusíte být zrovna otužilci, abyste si mohli užívat všech vodních radovánek.

 

 

V Chorvatsku se nachází mnoho národních parků, které stojí za to navštívit. Podívejte se blíže na 3 z nich, které byste určitě při svém pobytu v zemi neměli vynechat:

 

Bezkonkurenční jednička mezi chorvatskými národními parky. Na téměř 30 000 hektarech můžete obdivovat desítky vodopádů, propastí a jeskyní. Najdete zde také všechny typy lesů. V prvé řadě ale budete samozřejmě unešeni ze soustavy 16 jezer. Milovníci zvířat možná zahlédnou medvědi a vlky, kterým se zde i ve dnešní době velmi daří.

 

Národní park Paklenica je tvořendvěma krasovými údolími Velka a Mala Paklenica. Ústředním bodem parku je jeden z nejvyšších vrcholů chorvatských hor Vaganski vrh (1758m). Turistům se doporučuje především návštěva Velke Paklenice, kde jsou dobře značené turistické stezky.

Příznivci vodního živlu i obyčejní milovníci přírody si v národním parku Krka přijdou na své. Park tvoří řeka Krka od svého pramene, až po ústí do moře. Těšit se tady můžete na mnoho vodopádů a kaskád, které se zde vytvořily díky vápencovému povrchu.

 

• Učka - pohoří nad Kvarnerskou riviérou, na severovýchodě Istrijského poloostrova
• Velebit - horský masívu, který se tyčí nad Jadranem v oblasti Chorvatského přímoří a Severní Dalmácie
• Telašćica - zátoka na ostrově Dugi otok, dříve součást národního parku Kornati
• Vranské jezero (Vransko jezero) - jezero v Severní Dalmácii
• Biokovo - pohoří ve Střední Dalmácii, podrobněji viz Sv. Jure.
• Lastovské souostroví

 

• Limský záliv v Istrii
• Pazinský ponor (Pazinska propast) v Pazinu ve vnitrozemí Istrie
• Rijeka Dubrovačka u Dubrovníka
• kaňon Zrmanje od městečka Obrovac do ústí (Severní Dalmácie)
• mys Zlatni rat v Bolu na ostrově Brači
• severozápadní část ostrova Dugi otok v Severní Dalmácii
• ostrůvky u Rovinje v Istrii
• ostrůvek Badija u Korčuly
• pobřeží mezi Pulou a Medulinem v Istrii
• území Konavoski Dvori - Konavle v Jižní Dalmácii

 

• Bílé a Samarské stěny na Veliké Kapele (Bijele i Samarske stijene na Velikoj Kapeli), součást Gorského kotaru
• Rožanské a Hajdučské skály (Rožanski i Hajdučki kukovi)